Swapuj, vyměňuj, recykluj!

Vždycky jsem měla ráda staré harampádí. Staré skříně, stolky, vázičky, dózičky…prostě staré věci. Jednoduše proto, že staré věci jsou krásné, mají nějaký příběh a dnes už nekoupíte podobné. Když jsem byla malá (a vlastně i ještě dnes), mě fascinovala naše půda ve vile v Čerčanech. Nachází se pod trochu rozpadlou dřevěnou střechou tohoto starého domu z roku 1910 a je poměrně rozlehlá. Dřevěná konstrukce a trámoví, které ukrývají poklady po předcích. Staré truhly, skříně, krabice plné věcí, staré harampádí a tak dále. Jako malí jsme tam moc nemohli, protože druhé patro vily tehdy ještě obýval náš ne zrovna vřelý strýc Daniel, který zkrátka neměl rád, když jsme mu tam lezli a tak podívat se tam byla vzácnost. Zaprášený vzduch, přítmí a paprsky pronikajícího slunce přes oranžové tašky střechy dávaly tomuto místu speciální kouzlo. Vždycky jsem tam směla jen na chvíli. Přeskakovala jsem dřevěné trámy, které půdu rozdělují na několik častí a zvědavě se prohrabovala hromadama věcí, krabic, fotek a papírů…ale to už je dávno.

Naposledy jsem tam byla asi před dvěma lety v létě. To jsme ale museli snést snad sto kusů starých porcelánových krychlí, které dříve tvořily jakási kamna, očistit je a nanosit do sklepa. Dělali jsme to snad dva dny. Ale vlastně mě to bavilo, zase se nahoru podívat a zachránit tenhle vlastně už historický kousek starého domu. Porcelánové krychle od té doby leží na policích ve sklepě, tak uvidíme, co z nich kdo a kdy ještě složí.

Já jsem rozhodně pro to věci nevyhazovat. Vždyť by se ještě mohly hodit! Někdo je třeba ještě využije, dá jim nový život a smysl. Samozřejmě nic se nemá přehánět a nemá smysl si byt zaharašit až ke stropu, ale v dnešní době je tolik možností jak věci poslat dál. Tím nemyslím jen sbírky a bazary, ale hlavně dnes tak oblíbené „swapování“ (z angl. swap – „vzájemná výměna“). Nabídneš, co už nevyužiješ a vyměníš s někým za něco jiného. Něco za něco. Já tomu v poslední době docela propadla. Po odstěhování z mé staré dobré garsonky, kterou jsem obývala celých dlouhých sedm let (!) mám spoustu krámů, které nepotřebuju a tak čile vyměňuji. Několik hrnků a skleniček jsem třeba vyměnila za funkční papiňák, knížky, které se mi sešly dvakrát za přístroj na smoothie, velkou bazalku v květináči a tak podobně.

Takovou další studnicí pokladů, nepotřebných drobností, ale i poměrně cenných starožitností je například byt mého kamaráda Pavla. Jeho velký byt v Karlíně je vlastně takové doupě přeplněné věcmi po příbuzných, ale dají se tam najít i velké zajímavosti a kouzelné zbytečnosti. Tuhle jsem si třeba odnesla krásnou dřevěnou masku sovy na zeď nebo staré pletené rukavice s norským vzorem:-) A to prosím jen za úsměv:-) Ale našlo by se tam i spousty krásného starožitného nábytku, ten ale bohužel na výměnu není.

Nedávno se mi ale Pavla povedlo přemluvit a zúčastnili jsme se jednoho blešího trhu v Nuslích. Pronajali jsme si plochu 2 x 2 metry, každý naplnili pár krabic krámů a čile je prodávali. Prodali jsem toho docela dost, něco si vydělali a hlavně ty věci ještě někdo využije a udělaly radost. Jinak bych je asi vyhodila nebo by dál ležely pod postelí nevyužité. Určitě mám v plánu se v budoucnu podobného blešáku zase zúčastnit, po Praze jich jsou desítky.

Mojí zálibu v kramaření jsem ale před pár lety využila i poměrně bohulibě. Asi rok jsem dobrovolničila v dobročinném obchůdku organizace Cesta domů. Tato neziskovka, která provozuje domácí hospic také spravuje dva malé obchůdky-bazárky. V Holešovicích a na Břevnově. Tam můžete nanosit vše nepotřebné – oblečení, knížky, věci do domácnosti, obrazy…dobrovolníci je nacení a prodávají za nízkou cenu zájemcům. Výtěžek jde na provoz hospice. Mým úkolem tehdy bylo věci třídit, přicvaknout jim cenovku a hlavně prodávat. Sama jsem se ale tak k věcem dostala jako první a řadu pěkných kousků, hlavně oblečení, si dala stranou a pak koupila. Mám tak odtamtud řadu pěkných šatů a dalších hadříků za pár korun. Doporučuji se tam podívat!

Swapování oblečení je kapitola sama o sobě. Po republice se takových swapů pořádají stovky a občas tak můžete přijít k opravdu krásným originálním věcem, které v obchodě prostě nekoupíte. Párkrát jsme už s kamarádkami uspořádaly i soukromý swap jen pro pár nadšenkyň a byl to povedený večírek.

Ve svém živlu jsem ale opravdu byla také kdysi při mé návštěvě Provence. Známí mě tehdy vzali na výlet do provencálského městečka L’Isle-sur-la-Sorgue, které je těmito marché proslavené. Na pár čtverečních kilometrech jsou jich tam vážně stovky. Malé krámky a trhy plné nejrůznějších pokladů střídají kavárničky a restaurace a to vše na březích řeky La Sorgue! Nádhera a romantika:-).

Nemyslím si, že by mi hrozilo, že nebudu mít kvůli věcem doma k hnutí. Občas si sice pořídím nějakou zbytečnost, kterou nutně musím mít, ale nemám problém ji po čase zase poslat dál. Na chvíli udělá radost a o tom to je.

Mým snem je pořídit si jednou starý dům se zahradou, s bohatou historií a samozřejmě se spoustou starého nábytku a drobností…Zrekonstruovat ho ve vlastním stylu a spokojeně v něm žít až do smrti. S manželem, dvěma dětmi, kočkou a psem.

Držte mi palce!:-))

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s